Skip to content

Narrow screen resolution Wide screen resolution Increase font size Decrease font size Default font size
1934
40-LETÉ JUBILEUM HASIČSKÉHO SBORU
    V r. 1934 oslavil místní hasičský sbor 40 let svého trvání. Mravní i finanční výsledek slavnosti četně navštívené byl velmi zdařilý. Ve svatodušní neděli dne 20. června dopoledne sloužena na pamět. Zemřelých členů polní mše na návsi, po ní hasičský sbor v Hrádku předvedl výkonnost motorové stříkačky; odpoledne vykonal místní sbor poplachové cvičení načež v průvodu, jehož se zúčastnily hasičské sbory z Bojkovic, St. Hrozenkova, Štítné, Pitína, Šanova a Slavičína, odebral se na výletiště v zahradě br. Pinďáka č. 21. Místní bratří předvedli ukázku cviků se sekyrkami, sbor štítenský cvičil se žebři a háky.
 
DEKOROVÁNÍ
    Před cvičením promluvil o významu hasičstva župní pokladník br. Fr. Macek, říd. uč. v Pitíně, načež dekoroval pamětními medailemi zasloužilé a dlouholeté bratry Ant. Dědka za 30-leté členství, Vinc. Hyžíka a Klimenta Pastorka za 20 let členství ve sboru. Místní vzdělavatel vzpomněl dějin sboru od prvé valné dne 11. listopadu 1893.
 
STŘÍKAČKA
    Stříkačka, které sbor podnes používá, koupena obcí r. 1883 za 600 zlatých, císařská pokladna darovala, císařská pokladna darovala 60 zlatých, 500 zlatých vypůjčeno z Rolnické záložny ve Slavičíně, která darovala ½ % úrok; od rolníků vybírán na stříkačku po 2 zlatých, od domkařů po 1 zlatém (dle školní kroniky).
    Z prvých 28 členů sboru žije posud 9 bratří, činného členstva bylo v letech předválečných vždy kolem 30. nejvíce v r. 1897 ………35. Za války činnost zanikla ježto většina členů konala vojenskou službu. Po válce sbor opět čile pracuje zvláště v letech posledních (20 členů). Starostou sboru jest br. Ludvík Mudrák st. (členem od založení sboru) pokladníkem Vincenc Argaláš, jednatelem a vzdělavatelem říd. uč., od ½ r. jednatele František Mudrák, kovář, náčelníkem Karel Zahálka ml.
 
POŽÁRY V OBCI, PŘEHLED    
Za 40 let trvání účastnil se sbor hašení a lokalisování 22 požárů místních a 26 přespolních. (Některé z uvedených ohňů nebyly v záznamech); Dle současných pamětníků (Vincenc Kovařík st. č. 40, Lud. Mudrák st.) hořelo v obci od založení sboru:
r. 1893 u Anny Daničkové v domku č. 18 (od blesku)
r. 1900 u Ed. Malaníka č. 17 a Jana Danička č. 18 (účast sborů: Šanov, Slavičín, Štítná)
r. 1903 stoh slámy Lud. Mudráka
r. 1905 kolna Lud. Mudráka
r. 1905 největší požár v obci: 33 usedlostí se zásobami (sbory: Šanov, Hrádek, Slavičín, Štítná, Pitín, Bylnice, Lipová, Nevšová – bližší ve školní kronice)
r. 1908 střecha obytného stavení č. 45
r. 1908 domek č. 84 Jos. Mudrákové (od blesku)
r. 1910 mlýn Petra Hamalčíka
r. 1911 usedlost Fr. Jadavana
r. 1912 domek č. 20 Vincence Pinďáka
r. 1919 stodola Jana Mentlíka č. 60
r. 1921 udušen oheň u Vincence Kovaříka
r. 1926 dům a mlýn Jana Malaníka č. 86 (Hrádek, Šanov, Slavičín, Divnice). Škoda 50 000 Kč.
r. 1928 stodola Jana Škubníka, škoda 10.000 Kč, zásoby 10.000 Kč
r. 1931 stodola a chlévy Petra Hamalčíka č. 97 (Hrádek), škoda 45.000 Kč
r. 1932 seník Jana Bařinky č. 26 (4.000 Kč) (Slavičín)
r. 1932 střecha domku Jos. Šeligy č. 92 (6.000 Kč)
r. 1932 Josef Šuráň „Pod Bukovinou“ (90.000 Kč)
r. 1934 stodola Josefa Fukse, rolníka č. 41 s veškerou sklizní 30.000 Kč (Hrádek, Šanov)
r. 1934 chlévy a stodola Jana Jemelky, kovář č. 93(Divnice) 26.000,-
ÚČAST SBORU V OKOLÍ
    V okolních obcích pomáhal sbor: v Šanově 3x, v Hrádku 5x, ve Slavičíně 2x, v Nevšové 1x, v Divnicích 5x, v Jestřabí 2x, ve Štítně 4x, v Popově 1x, v Brumově 1x, v Bohuslavicích 2x.
 
OBILNÍ MONOPOL
    Nízké ceny obilí v posledních letech přiměly vládu k různým opatřením (povinné míchání domácího obilí při mletí obilí zahraničního, zvýšení cla, povolovací řízení na dovážené obilí, syndikáty, dovozní listy) jež měly zabrániti dalšímu poklesu cen obilí anebo i ceny zvýšiti. Poněvadž zemědělci byli po několika neúrodných letech bez peněz, nabízeli o překot obilí hned po žních za nízké ceny ze strachu, že ceny ještě více klesnou (pšenice 110 – 90, žito 60, ječmen 70, oves 50 Kč). Na jaře 1934 jednáno o zabezpečení sklizně a po dlouhém jednání vyhlášeno monopolní obhospodařování obilí na dobu 3 let.
    Monopol zabezpečuje zemědělci pevnou cenu za obilí, ale zemědělec je povinen všechno obilí určené k prodeji ohlásiti a dodati Čsl. obilní společnosti.
    Výkupní ceny za obilí stanoveny za hl váhu. Za obilí dodané v pozdější měsících platí se přídavka až 20 Kč u pšenice, po 18 Kč u žita, ječmene a ovsa.
    Pro zdejší kraj stanoveny ceny: pšenice 153,-, žito 115,-, ječmen 115,-, oves 108 Kč.
    Místní zemědělci jsou těmito cenami celkem velmi spokojeni.
 
NEZAMĚSTNANOST
    Ani v tomto roce nebylo pro většinu dělnictva práce ani v obci ani ve státě. Mnohé rodiny strádají již třetí rok a žijí velmi bídně z nahodilých výdělků neb z výpomocí u zemědělců za naturalie.
 
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI
    Podporu ze státní stravovací akce pobíralo v lednu a únoru 20 a 25 nezaměstnaných 200 lístků a 100 poukázek na chléb o váze 1,40 kg, v březnu 18 nez. 60 lístků a 85 bochníků, v dubnu 12 nez. 20 lístků a 60 chleba, v prosinci dáno 18 nezam. 160 lístků a 10 kg cukru jako dar mimo soc. péče, které věnovalo též 85 strav. lístků pro děti nezaměstnaných jako vánoční dar.
    O zmírnění bídy snažili se také místní i okolní činitelé pomocnými akcemi. Rodičovské sdružení uspořádalo dětskou vánoční nadílku za přispění všeho občanstva, také zemědělci sbírali pro nejchudší, okresní péče o mládež darovala 200,- Kč na ošacení, okresní soc. komise 150 Kč, Rolnická záložna ve Slavičíně 200 Kč, Okresní péči o mládež v Bojkovicích zasláno 53 Kč sbírky v obci 23,30 Kč ve škole.
 
REGULACE POTOKA
    Firma Ing. Em. Barta v Břeclavi vypracovala projekt na úpravu Rokytenky. V měsíci říjnu přezkoušela komise na místě tento technicko-ekonomický projekt a schválila jej vcelku až na třetí (horní) úsek nad vesnicí z hospodářských důvodů pro vysoký náklad nerentabilní. Celkový náklad: dolní úsek 56.000 Kč, střední 183.000 Kč, horní 141.000 Kč, zhotovení projektu 3.600 Kč, zřizovací jistina zvýšena na 20.000 Kč (z 15.000,-), výkup pozemků, zaměřování a knihování 4.000 Kč za 1 km.
    Komise doporučuje podporu podniku z veřejných prostředků v míře co největší, ježto jedná se o chudou horskou obec a protože obec R. tento z veřejných a národohospodářských stanovisk nutný a rentabilní podnik z vlastních prostředků uskutečnit nemůže. Obec žádá o urychlení úředního řízení i v zájmu čelení nezaměstnanosti.
 
ELEKTRIFIKACE
    Záp.-mor. Elektrárny navrhly obci k usnadnění připojení na síť a snížení rozpočteného nákladu, aby obec dodala sloupy k elek. Vedení. Poněvadž obec vhodného dřeva nemá, nutno i z finančních důvodů stavbu sítě odložiti.
 
POŽÁRY
    Dne 10. dubna shořely chlévy a stodola kováře Jana Jemelky č. 93. Vyniklá škoda 20.000 Kč hrazena pojištěním.
4. listopadu časně ráno shořela kolna a stodola velkorolníka Josefa Fuksy se zásobami krmiva. Škodu 40.000 Kč nahradila pojišťovna. Požáry lokalisoval místní has. sbor u Jemelky i sbor z Divnic. Příčina vzniku obou požárů zůstala nevysvětlena.
    
NOVOSTAVBA KOVÁŘSTVÍ
    Kovář František Mudrák vystavěl a obydlil domek č. 132 a kovárnou a provozuje živnost kovářskou. Jsou tedy v obci dvě kovárny.
    Jan Kafka, krejčí ze Žítkové usadil se v Rok. a provozuje krejčířství. Krejčířstvím živí se v R. již tři krejčí.
 
RŮZNÉ
    Ceny dobytka i masa i ostatních potřeb udržely se přibližně na výši z r. 1933.
 
POČASÍ A ÚRODA
    V lednu a únoru byla zima celkem mírná bez sněhu, březen a duben teplý, stromy odkvetly v dubnu. Léto teplé a suché, srpen deštivý. 28. srpna přehnalo se nad obcí několik silných bouřek s lijavcem změněným k večeru v průtrž mračen nad Horňanskem, Hostětskem i částí Hrádecka. Valící se voda vnikla i do některých stavení na horním konci obce, naplnila rychle potok, vylila z břehů a zaplavila níže ležící dvory, chlévy a sklepy u Malaníků, Argalášů a Pinďáků a rozlila se na Rovnicích. Ve stoce strhala část břehů a dna. Větších škod nezpůsobila.
    Podzim až do poloviny prosince byl teplý, časté deště. Proto narostlo mnoho trávy, dobytek bylo možno dlouho pásti. Lucerka byla kosena 3 i 4x; tak byla nahrazena velmi slabá letní senoseč. Celkem byl rok velmi úrodný, úroda všeho obilí byla velmi dobrá i úroda okopanin a ovoce. Žně počaly 10. 7., všeobecně v druhé polovině července a skončeny za stálého slunného počasí.
 
Top