Skip to content

Narrow screen resolution Wide screen resolution Increase font size Decrease font size Default font size
1946
    Revoluční národní výbor byl přechodným opatřením pro prvé poválečné měsíce, neboť nebyl zvolen svobodnými volbami. Mezi občany vyskytly se námitky proti jeho složení, proto svolána na den 16. března 1946 veřejná schůze, na níž za přítomnosti předsedy ONV v Uh. Brodě bylo v podstatě schváleno dosavadní složení rady i plena MNV na dobu než budou provedeny řádné volby s ohledem na příslušnost k jednotlivým politickým stranám.
Aklamací schváleni:
rada:        1. Jan Kadlec, trafikant č. 52, předseda (soc.-dem.)
        2. Frant. Pláštík, zedník č. 113, KSČ
        3. Karel Šuráň, úředník č. 104, KSČ
        4. František Hyžík, rolník č. 32, lidová str.
        5. Josef Starý, tesař č. 12, lidová str.
        6. Rudolf Merta, říd. učitel, nár.-soc.

výbor:    1. Antonín Goňa, zedník č. 118, KSČ
        2. Josef Bureš, zedník č. 109, soc.-dem.
        3. Emil Kříž, zedník č. 127, soc.-dem.
        4. Jan Goňa, rolník č. 8, nár.soc.
        5. Josef Koncer, mlynář 29, nár.soc.
        6. Bohumil Maliník, rolník 108, lidová
        7. Vratislav Vrba, rolník č. 9, za Svaz čes. zemědělců
        8. Antonín Hrabina, želez. zřízenec č. 110, poradce
        9. Vincenc Lukáš, dělník č. 130, poradce

    Blížící se jaro je ve znamení voleb do Ústavodárného národní shromáždění. Předchází živá volební kampaň množství plakátů a letáků. 4 politických stran, na volebních schůzích vystřídali se poslanečtí kandidáti. Volební schůze probíhaly klidně. Tyto volby lišily se od voleb předmnichovské republiky počtem politických stran. Byly povoleny pouze čtyři politické strany: komunistická, národně socialistická, lidová a sociálně demokratická místo dřívějších více než 20 stran různě zabarvených.
    Volby vykonány v neděli 26. května 1946. Volilo 190 mužů a 199 žen celkem 389 voličů z celkového počtu 227 mužů a 247 žen = 474, volební číslo 26.
    
 

Obdrželi

hlasů

mandátů

zbytky hlasů

mandáty

na zbytky

celkem mandátů

KSČ

88

3

10

0

3

Lidová

97

3

19

1

4

Soc.dem

160

6

4

0

6

Nár.soc.

44

1

18

1

2

Celkem

389

13

51

2

15


Do MNV vysláni občané:
sociální demokraté:
1.    Jan Kadlec, trafikant čís. 52
2.    Vincenc Lukáš, dělník čís. 130
3.    Josef Bureš, zedník čís. 109
4.    Emil Kříž, zedník čís. 127
5.    Antonín Hrabina, želez. zam. čís. 110
6.    Jaroslav Zimáček, stolář čís. 89

lidovci:
7.    Josef Starý, tesař čís. 12
8.    František Šebák, rolník čís. 24
9.    František Hyžík, rolník čís. 32
10.    Bohumil Malaník, rolník čís. 108

komunisté:
11.    Vincenc Vrba, domkář čís. 133
12.    František Poláštík, zedník čís. 113
13.    Karel Šuráň, úředník čís. 104

národní socialisté:
14.    Jan Goňa, rolník čís. 9
15.    Rudolf Merta, řídící uč. čís. 100

Sdružené strany KSČ a SD zvolili předsedou národ. výboru Jana Kadlece, sdružení lidovci a nár. soc. Františka Hyžíka místopředsedou. Radními zvoleni František Poláštík, Vincenc Lukáš, Jan Goňa.

Celostátní výsledky:

strana KSČ                 1,249.930 hlasů                      40,79 %

strana Nár.soc             918.455 hlasů                         24,17 %

strana Lidová    7        34.767 hlasů                           19.33 %

strana Soc.-dem.           583.644 hlasů                       15.38 %

odevzdáno celkem     3,486.756 hlasů z celkového

počtu                          3,800.796 voličů

Dělnické strany soustředily 1,833.574 hlasy, občanské 1,653.222.



V zahajovací schůzi nového MNV ustaveny komise:
zemědělská: Jan Goňa, rolník č. 8, František Hyžík, rolník č. 32, František Šebák, rolník č. 24, Josef Kovařík, rolník č. 66.
finanční: Antonín Hrabina, skladník č. 110, Ludvík Mudrák, hostinský 105, Rudolf Merta, říd. uč. 100, Antonín Peléšek, rolník 33, Vincenc Pinďák, tesař 20, Josef Starý, tesař 12, Karel Šuráň, úřední 104.
osvětová: Miroslav Kovařík, rolník 40, Edita Miškaříková, učitelka, domácích návrh, Rudolf Merta, říd. uč., Frant. Škubník, rolník 21, Augusta Urbánková, učitelka.
    Ve svých poradách jedná výbor mimo jiné o stavbě vodovodu a kanalisace, o zřízení veřejného rozhlasu. (Prvý příspěvek 2.000 Kčs na rozhlas darovali branci z výtěžku zábavy před odchodem do vojenské služby).
    Osvětová rada podnikla prvé kroky pro zřízení stálého kina v obci.
    Divadelní ochotníci předvedli v únoru veselohru „Advokát v rodině“; příjem na vstupném 4.275 Kčs, v březnu sehrána veselohra „Krajánkova nevěsta“ s příjmem 5.059 Kčs, opakováno v dubnu, příjem 975 Kčs. Z výtěžku divadel věnováno na sociální pomoc 200 Kčs, účastníkům kursu div. ochotníků 480 Kčs, na veřejnou knihovnu 550 Kčs.
    Dle pokynů ministerstva školství a národní osvěty (MŠANO) prohlášeny za přírodní památky 3 lípy u školy a 2 lípy na návsi u mostu naproti obecního domu. Lípy jsou asi 300 let staré.

Příjmy obce v r. 1946                            220.772,80 Kčs
vydání                                                219.649,70 Kčs
hotovost k 31. prosinci                             1.123,10 Kčs

V příjmu jsou tyto větší položky:
Pokladní hotovost z r. 1945      1.937,50 Kčs
Aktivní nedoplatky                   3.039,70 Kčs
Vyživovací agenda                   6.980,-
Nájem z polí                          14.226,-
Za dřevo                               63.014,-
Za stelivo                                  665,-
Činže                                     1.575,-
Úrok z cenných papírů a vkladů      1.502,10 Kčs
Přirážky                                12.528,-
Dávka ze zábav                      4.894,-
Příděl z dani domovní              2.667,-
Poplatky zdravotní (prohlídka masa)     446,50 Kčs
Vybrané vklady                     10.063,70 Kčs
Pro lesní svaz                         2.614,-
Z kozí                                    1.900,-
Požární příspěvek                    6.150,-
Vyživovací příspěvek               32.691,-
Podpora na plemeníky            10.392,80 Kčs
Subvence na obecní cestu       42.894,90 Kčs

Vydání:
Ústřední správa: osobní náklady včetně diet (4,150)     11.032,50 Kčs
Obecní úřadovna (úklid)         784,-
Kancelářské potřeby           3.737,10 Kčs
Výlohy komisí                       395,20 Kčs
Volební komise                  1.370,-
Výroba dřeva                   13.133,-
Opravy a udržování obecní budovy        857,-
Daně a přirážky                 2.768,40 Kčs
Hlídky                                 650,-
Ponocný a strážník            3.500,-
Hasičskému sboru             5.626,-
Světlo na návsi a v obecní kanceláři       3.264,30 Kčs
Zvoník                             1.500,-
Zkouška pitné vody             550,-
Obecní cesty                   74.809,-
Označení ulic a udržování vody         735,-
Plemenní býk a jiné výlohy            7.406,50 Kčs
Místní školní radě              9.000,-
Měšťanská škola               3.260,-
Kostelní účely                      410,40 Kčs
Průběžné vklady             20.550,-
Chování a nákup kozla      6.174,50 Kčs
Vyživovací příspěvky        32.961,-
Podpora pro plemeníky    10.392,80 Kčs

Cenné papíry v hodnotě 29.561 Kč, kmenové jmění 6.661,10 Kčs, lesní fond 5.607 Kčs a 6.263,70 Kčs (vklad). Jan Goňa, rol. č. 8., poklad.

    Odstupem času zůstávají jen vzpomínky na válečné události, na časté kontroly a prohlídky domácností na kruté tresty za zatajené zásoby a hospodářské zvířectvo, 50 Kčs za slepici, 1000 Kčs za tele až 1000 Kčs za nedodávané mléko, až 10000 Kčs za porážku „na černo“, na nucené sbírky prádla a šatstva pro německé vojáky v poli (výnos sbírky v obci nepatrný) na 9. červen 1942, kdy obec byla obstoupena vojskem a hlídky prohledaly dům od domu kontrolujíce policejní přihlášky. Osoby zadržené mimo obydlí konfrontovány velitelem oddílu, starostou obce a četnictvem. Některé hlídky konaly prohlídku povrchně a slušně, jiné přeházely domácnost prohlížejíce kde jaký kout. Kontrola obce byla bezvýznamná, avšak dle novinových zpráv bylo v českých zemích zastřeleno několik osob, které neměli obč. průkazů. Zdrcujícím dojmem působila zpráva o vyhlazení Lidic u Kladna dne 10. června. Tam bylo zastřeleno 199 mužů od 15 let, 203 ženy poslány do koncentračních táborů a 104 děti násilně odňatých matkám odvezeny do Německa.
    Tato razie českého národa souvisela s pátrání po pachatelích atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
    Historie jedné hranic. (Dle článku profesora Rud. Merty v Lidových novinách ze dne 26. července 1946).
    Nemyslete si, že na zemskou hranici mezi Moravou a Slovenskem se můžete dívat jako na rozhraničení majetku dvou sousedů. Až do roku 1918 byla vlastně hranicí mezi dvěma státy jedné monarchie a celní unie měla své výjimky, jimiž se koruna svatoštěpánská obrnila proti ???. Nebylo snadné převést z Uher na Moravu třeba dobytče. První republika tento stav důsledně zrušila: kde je země Moravskoslezská a kde Slovenská krajina, to se poznalo jenom podle jiného hospodaření v lesích a na polích.
    V březnu 1939 se však objevili v obcích, jež se přes noc staly pohraničními, čeští – už ne českoslovenští – pohraniční strážníci. Bylo jich pravda, trochu mnoho, když jsme ztratili dosavadní předlouhé hranice republiky.
    O nějaký den později zaplavili kraj i finančníci němečtí, zesílení ordnery z Brna a Ostravy. Chovali se upjatě k českým kolegům i místním lidem.
    Naráz přestali Slováci v houněných gatích a vyšívaných halenách chodit na Moravu. Katerina ze sůčanských kopanic už neběžela dvacet km s troško obilí do mlýna, Peterko si nedovolil své daleko široko známé skoky k Mudrákom pro trošku hriatého. Čeští finančníci za chvíli zmizeli a s Němci nebylo žertů. Jakmile někoho dopadli, že pase dobytek jen krok za hranicí, o níž vlastně nebylo jasné a vžité představy, už ho vzali k výslechu. Tak tak, že se urovnaly nejnutnější záležitosti sousedů, kteří se stali nečekaně rozdílnými státními příslušníky, a už zapadly pohraniční závory na tisíc let, jak nám psali v novinách.
    Němci se zařizovali natrvalo. Postavili si nákladné kasárny s komfortem na naše poměry nevídaným, uprostřed lesů podle hraniční čáry nastavěli plno strážnic, připomínajících weekendové domky, rozkázali vykácet deset metrů široký průsek staletými lesy, nakomandovali desítky inženýrů pro vyměřování, poručili přivézt a přitesat masivní žulové kvádry s písmeny D a S, zasadili je po dvou ve vzdálenosti sto metrů od sebe. Říká se, že jeden takový kámen přišel se vším všudy na sedm tisíc korun.
    Všude zřídili chodníky, dobře skryté pozorovatelny z houští, lavičky k odpočinku, napjali telefonní vedení – a už směly přes hranici kromě nečetných oficiálních přechodů volně jen oblaka, vítr a drobná lesní zvěř, po větší a hlavně dvounohé se bez milosti střílelo. Těch zelených Němců se tu potulovalo hrozně mnoho, drželi se služby zuby nehty, aby nemusili na frontu. Avšak Hitlerův generální štáb přece jen časem dostal aspoň ty mladé pod prapory s hákovým křížem, aby směli umírat pro vůdce a vlast – a tak se pomalu stávalo snadnějším přejít na Slovensko. Jak už to na světě chodí, snažili se o to lidé dvojího druhu. Na první pohled jste poznali, že skupina mladíků, vyčkávajících v zakouřené hospůdce soumraku, jsou idealisté, kteří se v noci budou plížiti podle německých hlídek se psy na slovenskou stranu, kde na ně byly státní orgány málo zvědavé. Pak však následovala dlouhá pouť do Jugoslavie a ne každému se zdařila. Ti druzí měli balíčky slovenských bankovek, známosti s německými i slovenskými celníky, s železničáři a sabotovali, jak tvrdili, německé válečné hospodářství. Pašovali cigarety, lihoviny, látky, pneumatiky, uzeniny ba i dobytek. Ta či onak, nebylo to snadné řemeslo, hlavně když K. H. Frank nařídil po povstání na Slovensku trestat každé neoprávněné přestoupení hranic smrtí. Pak se divte, že v tomto bývalém pohraničí je tolik hrdinů!
    Na jaře minulého roku bylo na hranicích slyšet dunění děl. Němečtí financi přestávali vracet horaly, kteří je náhodou nepozdravili, jdouce okolo. Psovody s cvičenými psy poslali někam pryč, zavřeli se ve svých boudách, v nichž měli hotová skladiště zbraní a podzemní úkryty proti partyzánům a na konec začali po vesnicích shánět koňské potahy, že prý čekají přeložení.
    Ztratili se s menší slávou než přišli. V patách za nimi přišla Rudá armáda.
    Dnes se můžete volně procházet po širokých alejích a měkkých chodnících od Hodonína až po Jablunkov, nahlédnout do opuštěného německého domku, z něhož by mohla být pěkná turistická chata nebo dětská ozdravovna, jen tam vrátit to, co v revolučním víru záhadně zmizelo: masivní germánské skříně z dubu i rýsovací hřebíčky, nákladné krby i rohožky na obuv, radia i kliky od dveří. Můžete si sednout na hraniční kámen a dívat se do dálek. V lesích na hranicích se už také objevili kameníci, kteří kameny rovnají a čistí. Písmeno odstraňují, to S na druhé straně však zůstává.
    Počasí v roce pěkné. Zima mírná, největší mráz -17oC. Zimní vláha malá, náhlé tání způsobilo rychlý odtok vody. Jaro suché, hrozilo nebezpečí zeschnutí osevu. Květnové deště přišly v nejvyšší čas. Úroda nadprůměrná, výnosy překročily běžný průměr: čistý výnos u rži 13q, pšenice 15-16q, ječmen 14q z ha. Zemáků bylo méně, ovoce mnoho.
 
Top